Doléčování po ukončení ústavní léčby

Doléčování (následná péče) je důležitou součástí ústavní léčby závislosti. Každý klient, který podstupuje ústavní léčbu v psychiatrické nemocnici nebo terapeutické komunitě, se již v jejím průběhu setká s pojmem doléčování. Ke konci léčby by všichni klienti měli mít jasný plán, jakým způsobem bude probíhat jejich doléčování, až se vrátí domů.

Doléčování je zásadní fází léčby závislosti, ale bohužel bývá často klienty podceňováno. Nestačí řádně ukončit ústavní léčbu a myslet si, že závislost je vyřešená. Chráněné prostředí ústavní léčby a několikaměsíční odluka od „života v realitě“ nedovolí vyřešit všechny potíže, které si klient nastřádal před nástupem do léčby (vztahové, pracovní, rodinné). Návrat domů přináší obavy typu: „vydržím abstinovat, zvládnu to všechno, co se ode mně očekává, zvládne to rodina se mnou, jaké změny to přinese“? V té době bude klient potřebovat nejvíc podpory ze všech fází léčby.

Jak probíhá doléčování v poradně:

První sezení věnujeme zakázce – s čím klient přichází, co si přeje, co má za sebou, jak se cítí v nové situaci po léčbě, jak zvládá abstinenci, zda se objevily nějaké těžkosti po návratu…

Dále ujednáme naši spolupráci – interval docházení, klientovy potřeby, přiblížíme si, jak budou probíhat naše setkání.

Vhodným intervalem na začátek je kontakt 1x týdně, max. 1x za 14 dnů. V průběhu spolupráce se postupně ukazuje (podle toho, co realita přináší), jak intenzivní kontakt bude potřeba a kdy budeme moci interval prodloužit. Obvyklý interval doléčování je po dobu prvních 2-3 měsíců 1x týdně, dalších 3 měsíců 1x za 14 dnů a další půlrok 1x měsíčně. Na všem se domlouváme společně. Záleží mi na tom, aby klient dobře rozuměl, proč doléčování probíhá tímto způsobem a proč se určitým tématům věnujeme více a jiným méně.

Vždy pracujeme s informacemi, tématy a doporučeními z léčby, klient si své nabyté znalosti a dovednosti propojuje se skutečnými situacemi ve svém životě.

Do spolupráce zapojujeme rodinné přislušníky. Často je nutné některé kroky, na kterých klient pracuje, představit rodině, protože jsou s ní spjaty.

Pokud doléčování bude moci probíhat skupinovou formou (podle toho, zda v dané době bude dostatek klientů pro skupinovou práci), využijeme i této možnosti. Klienti po léčbě jsou zvyklí pracovat ve skupině a často o ni mají zájem.

Motivovaný klient po ukončení ústavní léčby již nastartoval proces životních změn, trošku se obává, zda se mu to všechno nakonec podaří, ale „chce jít započatou cestou“. Ráda budu takového klienta doprovázet.